Elektromobily mají ještě větší smysl, než se myslelo. Novou studii se snažili ututlat

Vědecký verdikt byl jednoznačný

Když se fakta nehodí do politického klimatu, putují pod koberec. Švýcarský Federální úřad pro energii (SFOE) zaplatil za výzkum o výhodnosti elektromobilů 118 tisíc švýcarských franků (3,1 milionu korun). A když výsledky potvrdily, že přechod z benzinového auta na elektromobil dává smysl téměř vždy, rozhodl se je nezveřejnit. Z obavy, že by mohl čelit kritice a obvinění z elitářství.

Studii si SFOE objednal v roce 2022 u renomovaného výzkumného institutu Infras. Otázka byla jednoduchá: Kdy má z klimatického hlediska smysl nahradit auto se spalovacím motorem elektrickým? Odpověď dorazila na podzim 2024 a byla jednoznačná. Výměna více než 90 procent aktuálně provozovaných benzinových a naftových aut za elektrická přináší okamžité snížení emisí CO₂. Výjimkou jsou jen vozy, které se téměř nepoužívají.

Studie neobsahovala konkrétní příklady z praxe. Šlo o modelovou analýzu založenou na předpokladech o průměrném nájezdu a velikosti vozidel. Přesto se opírala o ověřená data a její závěry odpovídají dřívějším výzkumům. Přínos přechodu na elektromobilitu potvrzují i další mezinárodní studie.

Úřad ustoupil ze strachu z odezvy

Z interní e-mailové komunikace vyplývá, že vedení úřadu se obávalo negativní reakce veřejnosti i médií. Studie byla podle nich příliš akademická a mohla být vnímána jako odtržená od běžného života. Šéf komunikace varoval, že v reálu nikdo nebude uvažovat o tom, zda „z klimatického hlediska“ nahradit svůj pět let starý spalovací motor elektromobilem. Taková doporučení mohou působit jako elitářské rady odtržené od reality ve smyslu „pokud není chléb, pak jezte koláče“.

Nezveřejnění studie přitom přichází v době, kdy Švýcarsko zaostává za svým klimatickým cílem. Do konce letošního roku chtělo dosáhnout 50% podílů elektromobilů na nových registracích. Aktuálně je to však jen kolem 30 %.

Odborníci i politici kritizují, že úřad zatajil výsledky placené z veřejných peněz. Studie měla sloužit občanům jako základ pro informované rozhodování. Místo toho se stala příkladem úřední autocenzury. Otevřená komunikace vědeckých poznatků by měla být samozřejmostí, ne rizikem.

Zdroj: Republik