Solární revoluce u ranveje. Letiště Curych mění ploty na elektrárny

Plot, který vyrábí elektřinu

Zatímco většina letišť chrání své perimetry pomocí tradičního oplocení, v Curychu míří výš. Doslova. Na místě, kde byste čekali jen pletivo a senzory, testují plot, který nejen chrání perimetr letiště, ale zároveň vyrábí elektřinu. Solární panely osazené vertikálně místo tradičních plotových výplní přinášejí překvapivou efektivitu. Spojení bezpečnosti a obnovitelné energie má potenciál změnit pravidla hry.

Testovací solární plot se nachází vedle teplárny na západní straně letiště, na místě bývalého bezpečnostního oplocení. Panely umístěné svisle umožňují oboustrannou výrobu elektřiny, čímž zvyšují výtěžnost až o 10-30 % oproti běžným vodorovným instalacím. Navíc vyrábějí energii rovnoměrněji během celého dne a zároveň slouží jako funkční oplocení. Curyšské letiště tak zkoumá, jak technologie obstojí v reálném provozu z hlediska efektivity, odolnosti i integrace do bezpečnostních systémů.

Zatímco přesná data o návratnosti zatím chybí, projekt představuje chytré využití plochy, která by jinak zůstala nevyužitá. Elektrárna integrovaná do plotu nezabírá žádné nové území a neomezuje letištní provoz. Testovací fáze bude trvat minimálně rok, aby bylo možné vyhodnotit sezónnost. V případě, že dopadne dobře, mohla by se tato technologie rozšířit i na další části areálu. V úvahu přicházejí například parkoviště.

Cílem jsou nulové emise

Solární plot je dalším krokem k dosažení klimatických cílů letiště. Flughafen Zürich AG usiluje o nulové čisté emise do roku 2040. Už dnes pochází veškerá externě odebíraná elektřina z obnovitelných zdrojů a výrazně se rozšiřují i vlastní fotovoltaické kapacity. Do roku 2040 by měla produkce solární energie proti roku 2024 dosáhnout téměř dvacetinásobku a odpovídat roční spotřebě přibližně 5000 švýcarských domácností.

Už nyní jsou solární panely instalovány na 12 letištních budovách, včetně Dock E a střechy komplexu The Circle. Nedávná studie zjistila, že pro fotovoltaiku je vhodných dalších 40 střech, včetně některých na budovách, které se teprve postaví. „Jakákoli realizace musí zajistit, aby byla vždy zachována ochrana pilotů a personálu věže před oslněním,“ upozorňuje provozovatel letiště.

Projekt solárního plotu zapadá do širšího trendu dekarbonizace leteckého sektoru. Provozovatelé letišť po celém světě hledají způsoby, jak snižovat uhlíkovou stopu. Pokud se technologie osvědčí, mohla by se stát běžným standardem na letištích, která chtějí být nejen bezpečná, ale i klimaticky odpovědná.

zdroj: Flughafen Zürich AG